Zdravý životní styl i hubnutí předpokládají spoustu pohybu. A není náhodou, že většina z nás při takovém novém životním startu zamíří do fitka. Jenže… jak si ho vybrat, čeho se vyvarovat, a hlavně, jak do něj vydržet chodit pravidelně a dlouhodobě?
Fitness centra a jim podobná vycházejí v posledních letech výrazně vstříc svým klientům a už velmi dávno jejich provozovatelé pochopili, že se musejí zaměřit na nás, ženy. Díky tomu jsou fitka barevná, provoněná, často spojená s wellness koutky, masážemi, a kromě „obyčejného“ posilování nabízejí i řadu pohybových kurzů – od aerobiku přes tai-či, zumbu, pilates, cvičení na míčích po taneční lekce a podobně. Nemluvě o tom, že v každém městě najdete i fitko zaměřené výhradně na ženy. Přestože se zázemí, vybavenost a komfort fitness center zvyšuje, jeden problém stále zůstává. Stejně tak, jako se do nich rychle odhodláme chodit, rychle s jejich návštěvami zase přestaneme. Jste na tom podobně? Pojďte to s námi zkusit ještě jednou a prostě lépe!
Vybírejte poctivě
Nejčastější chybou bývá, že sotva se odhodláte cvičit, zamíříte do prvního fitka, které „potkáte“, koupíte si permanentku na půl roku, na rok – aby vás to „motivovalo“ – a až pak zjišťujete, jestli vám dané centrum vyhovuje. A když se ukáže, že ne? Propadne vám spousta peněz, vy jste otrávená, a do dalšího cvičení se vůbec nehrnete. Postup přitom musí být naprosto opačný. Jestliže chcete začít cvičit, odhodlání pustit se do pohybu vám přece vydrží nějaký ten den navíc, než obejdete fitka v širším okolí a třeba si v nich i na zkoušku zacvičíte. Zvláště větší studia nabízejí dokonce možnost zkušební lekce zdarma, pověřené osoby vás provedou celým areálem, vysvětlí, jak co funguje, nabídnou vám bonusy, možnost vzít si trenéra, budou se zajímat o to, proč chcete cvičit, co od toho čekáte, jakou máte fyzičku… A ještě o spoustu dalších věcí. I do malého centra se ale nebojte zavolat, ptát se, domluvit si prohlídku a konzultaci s cvičitelem a podobně. Jde o vaše peníze a vaše nadšení pro pohyb. Takže fitko, které si vyberete, vám zkrátka musí sednout. A klidně se spokojte nejdříve jen s měsíční permanentkou, ať můžete případně změnit místo, kdyby vám něco vyhovovat přestalo.
Nejlehčí začátky? S trenérem!
Až budete mít vybráno, nejspíš vám nabídnou do začátku zkušeného trenéra. Zkuste se mu nebránit. Vaše nadšení je sice chvályhodné, stejně jako to, že víte, že potřebujete zvýšit celkovou kondici nebo naopak jenom posílit záda nebo břišní svaly, ale tušíte, jak to konkrétně provedete s ohledem na aktuální kondici, zdravotní stav, věk a váhu? Trenér vám ideálně na základě vstupního testu může doporučit to nejvhodnější, sestavit vám dokonce individuální plán cvičení, probrat s vámi stravu, uchrání vás před zbytečně nataženými svaly, namoženými zády, úrazy na posilovacích strojích, s nimiž neumíte zacházet. Trenér vás může hecovat, povzbuzovat, motivovat, vést, podporovat a nutit do dalšího lehu sedu ve chvíli, kdy už „padáte na ústa“ a chcete to vzdát. Opravdu ho oceníte! Navíc nikde není psáno, že do něj musíte investovat měsíce. Stačí první čtyři týdny a pak jedna lekce s trenérem jednou za dva měsíce, abyste probrali změny ve fyzičce, upravili pohybový plán a podobně. A to vás opravdu nezruinuje, jak se říká.
Když jdete s kamarádkou…
Řada z nás se ke cvičení nechává přemluvit svými blízkými, kamarádkami, partnery. Pokud jsou jen impulzem k tomu, že o návštěvách fitka začnete přemýšlet, je to dobře. Jestliže by s vámi ale někdo z nich měl chodit i cvičit, musíte to zase promyslet. Kdokoli „namakaný“, kdo má náskok ve fyzičce, vás sice možná vyburcuje k pohybu, ale vaše snahy ho dostihnout budou marné. A odradí vás. Jestliže si tedy chcete zacvičit s kamarádkou nebo dvěma, volte takové, které mají podobný motiv ke cvičení, podobnou výchozí fyzičku, aby vás nakonec spíše nedemotivovaly a neuštvaly. Pak klidně můžete mít skvělou parťačku nebo parťáka na cestu za pohybem.
Nečekejte zázraky
Sama, nebo s někým – podmínkou úspěšného a dlouhodobého chození do fitka je samozřejmě sebekázeň. A určitá pokora a úcta k vlastním možnostem a schopnostem. Když jste deset let nic nedělala, samozřejmě nedokážete zvednout dvacet kilo na druhé lekci. O to přece ani nejde. Cvičit máte chodit hlavně proto, aby se celkově vylepšila vaše kondice, zdraví, vyčistila jste si hlavu. Ne abyste se trápila nereálnými očekáváními, velkými cíli a ubíjela se pak zklamáním ze sebe sama, když po měsíci nebudete Miss Fitness. To prostě nejde. Mějte se sebou trpělivost. A když vám bude docházet, opět sáhněte po trenérovi. On je pro takové krizové situace naprosto geniálním řešením. Zchladí vaši horkou hlavu, povzbudí unavené sebevědomí, podpoří trpělivost. Probere s vámi dosavadní výsledky, nabídne malou či větší změnu, a vás to zase bude bavit a těšit. S nechutí to samozřejmě jinak brzy vzdáte.
Ochutnejte od všeho něco
Pokud skutečně svou pohybovou aktivitu začnete v klasické posilovně, nebojte se po čase zajít také sem tam na nějaké studiové lekce a kurzy. Příjemnou změnou můžou být lekce tance, jógy nebo pilates, které se na rozdíl od klasického posilování zaměřují na hluboko uložené svaly, zpevnění středu těla a pánevního dna, což je pro vás jako pro ženu nesmírně důležité. Vytrhne vás to ze stereotypu, kterým se posilovna provozovaná ideálně 2x týdně po čase prostě musí stát. A to je přesně to, co potřebujete: nové impulzy, nové druhy pohybu, pestrobarevnost.
Příjemné motivace
Protože člověk je tvor materiálně založený, nespoléhejte se ani na to, že vás u sportování dlouhodobě udrží dobrý pocit ze sebe sama. Rozdělte si tedy svůj velký cíl (zhubnu dvacet kilo) na malé kousky a za každý úspěšný krok se odměňujte. Třeba i za to, že jste vydržela chodit cvičit první měsíc, dva měsíce, tři. Že jste to nevzdala s těmi břišními svaly… a podobně. Udělejte si z toho hru, zábavu, prostě vlastní potěšení. Slova jako povinnost, musím, zahoďte a zapomeňte, ta vám v ničem nepomohou. Provést vás dny, kdy se vám nic nechce nebo jste skeptická ke svým pokrokům, může také jakýsi váš cvičební deníček. Zapisujte si, co jste už dokázala, jak dlouho chodíte cvičit, co vás na tom baví, jaké vidíte výsledky, co všechno jste si za své úspěchy dopřála… Bude to jen další důkaz o tom, že vytrvat se vyplatí!
Zdoláváním jednoho patra spálíte cca deset kalorií, takže je jasné, že chůze do schodů bude odbourávat vaše tuky jedna radost.
